Kung-fu a Karate ? - Karate-Kobudo Rožnov p. Rad.
Hlavní nabídka:
Informace > Články
Čínské Kung-fu a japonské Karate ?
Karate je ve své podstatě velice mladým bojovým uměním. Jako datum jeho vzniku je považován 25.říjen 1936, kdy se na Okinawě sešli k jednání mistři okinawského Te a zástupci okinawských a japonských úřadů. Vlivem mnoha historických okolností je však současné karate vzdáleno původnímu okinawskému sebeobrannému systému To-de / Okinawa-te.
Již v 6.století začal na Okinawu pronikat čínský vliv, který významně zesílil ve 14.století a pokračoval dokonce i v období, kdy od počátku 17.století okupoval Okinawu japonský rod Satsuma. V té době docházelo k tajným setkáním mezi představiteli okinawského To-de a čínskéhu Chuan-fa a roku 1629 byla vytvořena společná fronta proti japonskému nepříteli. Tento společný kombinovaný styl byl nazýván Okinawa-Te nebo jen Te, který byl středním článkem mezi To-de a Karate.
Čínská bojová umění tak měla po několik století významný vliv na rozvoj okinawského umění Te.
V roce 1905 došlo k prvním úpravám výukových metod mistrem Anko Itosu (v té době učitel na částečný úvazek v okinawské First Junior Prefectural High School) při zavedení cvičení nově vytvořených kata Pinan / Heian, které se staly oficiální částí výuky na okinawských školách.
K dalším změnám začalo docházet při rozšiřování Karate v Japonsku v první polovině minulého století, které započali mistři Chojun Miyagi, Kenwa Mabuni, Gichin Funakoshi a Choki Motubu. Ať už z důvodu potřeby všeobecného rozříšení mezi běžnou japonskou populaci a tréninku na japonských školách, tak pro potřebu splnění čtyř podmínek pro vstup do japonské organizace Dai Nippon Butoku-kai (Asociace japonských bojových umění), aby se mohlo Karate stát oficiálním japonským bojovým uměním a rozšířit tak svůj význam a dosah.
K poslednímu odklonu od původního stylu Te pak dochází prostřednictvím Yoshitaky Gigo Funakoshiho, který změnil styl svého otce Gichina Funakoshiho a původní línii Okinawa-te mistra Sokona Matsumury. Dochází tak upozadění technik otevřenou rukou, úderů na vitální body, pák, znehybnění, základních technik hodů. Proti tomu se snižují postoje, v souvislosti s čímž se mění některé postoje v kata, prodlužuje se zápasová vzdálenost, používají se nové kopy prováděné navíc i na horní polovinu trupu. Některé z těchto změn pak odlišují následně vzniklý karate styl Shotokan od většiny ostatních.
Díky těmto změnám je venkovní forma některých technik kata prováděna způsobem, ze kterého již není možné zpětně dedukovat jejich původní způsob použití, který byl oveřen staletým vývojem k jejich jedinému účelu - sobeobraně. Čínská bojová umění tak mohou pomoci lépe pochopit to, co v kata cvičíme a jak to můžeme efektivně využít v reálné sebeobranné situaci.
(Tradice karate - Werner Lind / Karate Jutsu - Simon Keegan / Ancient Okinawan Martial Arts Volume 2 (Koryu Uchinadi) - Patrick McCarthy)
